Před nějakým časem jsem si pořídil strojek na výrobu espressa Tescoma Paloma. Byl to akt čistého zoufalství pramenícího ze skutečnosti, že během pracovního týdne uvidím první preso až k večeru v některé z boleslavských kaváren. Byl jsem si vědom toho, že preso z těchto strojků (je to ten třípatrový typ, který přijde po nakrmení spodních pater vodou a kávou na vařič, a po několikaminutovém chchlání a frkání vznikne v horním patře hotové preso) nestojí za moc. A vskutku. Ač jsem používal kávu v přibližné cenové relaci gram za korunu, odpornost a hnusnost kafe byly takřka hmatatelné. Nepříjemný kovový dozvuk a ne právě jemná kyselinka. Za dva měsíce jsem se s tím naučil žít. Lepší tohle, než nějaký rozpustný blevajs.
Včera jsem tuto zkušenost nadnesl na večeři s mými drahými rodiči a obdržel jsem informaci, že národ apeninský lije do podobných strojků vodu nikoli studenou, nýbrž horkou. Nevydržel jsem nevyzkoušet v praxi. A vida, ono to funguje. Za logicky kratší dobu než obvykle nachrchlal můj přístroj skutečně kvalitní preso. Dík za tip, tati.
